Techno je jedním z žánrů elektronické taneční hudby, které vznikly v 80. letech a plně se rozvinuly v 90. letech 20. století. V techno hudbě je (jako u většiny druhů elektronické taneční hudby) obvykle kladen důraz na výrazný rytmus (založený zejména na monotónním střídání úderů basového bubnu a hi-hat) a rychlé tempo, přičemž prakticky veškeré používané zvuky jsou generovány elektronickými hudebními nástroji a přístroji. Podstatou techno hudby je opakování určité hudební jednotky, což vytváří pocit určitého napětí a dokonce může v posluchači vyvolat jistý druh extatického tranzu. Techno hudba je v drtivé většině čistě instrumentální, skladby obvykle postrádají klasickou strukturu používanou v pop music (sloka/refrén), používané zvuky nijak nepřipomínají běžné hudební nástroje a melodie se zde objevují pouze zřídkakdy. Mezi další žánry elektronické taneční hudby patří např. trance, rave, jungle, freetekno, electro, apod. Techno vychází z elektronické avantgardní hudby 70. let, zejména z tvorby skupin jako jsou Kraftwerk, Tangerine Dream nebo Cabaret Voltaire. Za zakladatele tohoto hudebního stylu bývají nejčastěji označováni detroitští DJs Derreck May, Juan Atkins nebo Joey Beltram, kteří v polovině 80. let začali v detroitských disco klubech hrát rytmickou, čistě elektronickou hudbu s tím, že pomocí dvou gramofonů a mixážního pultu spojovali (mixovali) a prolínali jednotlivé skladby mezi sebou, čímž vznikal nepřetržitý ucelený proud (mix nebo také set) techno hudby. Toto mixování má svá pravidla - DJ musí umět srovnávat rytmy a tempo skladeb, pracovat s náladou setu, přizpůsobit výběr skladeb prostředí apod. Na přelomu 80. a 90. let ovládl tento styl západní Evropu a spolu s dalšími, výše uvedenými variantami elektronické taneční hudby se stal velmi výrazným hudebním a společenským fenoménem. Mezi nejvýznamnější techno DJe a producenty patří zejména Carl Cox, Dave Clarke, Surgeon, James Ruskin, Oliver Ho, The Advent, Hardfloor a další. Poslední dobou, kdy se techno scéně dostalo více mediální pozornosti, jsou různé techno párty (zejména ty, které se odehrávají pod širým nebem), doprovázeny odporem části občanů, kteří nesou s nelibostí hlučnost techno akcí a také poměrně rozsáhlou konzumaci drog, ke které na těchto akcích dochází. Navzdory obecně rozšířeným názorům jsou však návštěvníci těchto akcí poměrně vzdělaní, neagresivní (přestože bezpochyby existují výjimky) a po skončení párty se obvykle postarají o důkladný úklid daného prostoru. Nicméně tento problém se dotýká spíše freetekno scény, kterou je nutno odlišit od klasické techno scény (viz níže). Techno hudba se také často setkává s odsuzováním ze strany příznivců "tradičnějších" hudebních směrů - ti namítají zejména skutečnost, že techno hudba není tvořena prostřednictvím živých nástrojů (je zde spatřován jakýsi nedostatek "opravdového muzikanství") a také fakt, že techno skladby bývají značně monotónní. Těmto výtkám ovšem lze oponovat tím, že pro techno typický strojový chlad je záměrný a že tímto způsobem lze vyjádřit něco co jinými hudebními směry vyjádřit nelze. Stejně tak ona často kritizovaná repetitivnost a (mnohdy jen zdánlivá) jednoduchost nemusí být vždy výrazem nedostatku invence, ale naopak prostředkem k dosažení hypnotické atmosféry techno skladeb. V této souvislosti bývá techno často označováno za jakousi moderní obdobu pradávných šamanských rytmů.
Náhledy fotografií ze složky techno